fbpx

Tam kde slunce září a oceán nemá konec… 

Tam někde za velkou louží, kde je možné úplně všechno… Tam kam velká většina lidí touží jet od dětství…

Já jsem mezi tuto skupinu nikdy nepatřila, mě USA nikdy nelákalo. Jen čistě z cestovatelských důvodů jsem si řekla – tak aby se neřeklo, jednou se tam podívám, abych si odškrtla můj „travel list“. Slovo dalo slovo a já naprosto spontánně kupovala letenky do Californie společně s mými kamarády a za tři měsíce měla odlétat!

V tu dobu probíhala hlavní sezóna u nás na Islandu a já jsem najednou začala cítit neskutečný tlak a potřebu si odpočinout od lidí a být chvíli úplně sama. Přebookovala jsem tak svou letenku a zůstala na Islandu o 14dní déle a nakonec jsem odlétala do USA o 14dní později než moji přátele.

Stála jsem tváří v tvář další výzvě a to – jet sama na úplně jiný kontinent, kde počet obyvatel Islandu odpovídá jednomu předměstí v USA =D …

Doletěla jsem do LA kde po nepříjemné kontrole na mě čekaly mé dvě kamarádky u kterých jsem strávila první dvě noci a také jsem měla možnost nasát první vibe z tohohle nekončícího města! Upřímně co si budeme povídat, Los Angeles je něco nepochopitelného a naprosto odlišného od zbytku Californie… Prošla jsem si klasický mainstream v downtownu a objela pár pláží.. To teplo byla slast a to byl říjen!

Byl čas posunout se dál, původní plán byla Santa Barbara, ale nakonec jsem to zapíchla v nedaleké Ventuře, kde jsem měla domluvený Couchsurfing u milého/šíleného pána. To byl zážitek sám o sobě… Hikovali jsme, kajakovali a já se dva dny v kuse vydržela kochat surfařema, jak se prohání na těch pověstných Californských vlnách…

Jak často říkám, vesmír funguje a tak jsem čirou náhodou narazila na neskutečně úžasnou ženu, která shodou okolností bydlela pár kilometrů od místa, kam jsem se chystala. A tak jsem místo přímého vlaku do Santa Cruz skončila v líbezné Monterey AKA butterfly town, kde jsem si vytvořila milé přátelství s hasičkou, která akorát během roka měla končit svou službu, aby dostala rentu a já jsem jí svými slovy a příběhem namotivovala k tomu, aby se po práci sebrala a odcestovala taky! (Hope to see you soon my dear Collet <3 ) Žila jsem tady pár dní v nádherném domečku kousek od pobřeží a jezdila jsem každé ráno na kole a kochala se tou neskutečnou krásou. Monterey mě hodně zasáhlo a vždy když se mě někdo zeptá tak říkám, že jediné místo kde bych v Americe vydržela, byla právě Monterey.

Další zastávka byla Santa Cruz aneb surfařský ráj kousek od San Francissca, kde jsem si i já poprvé vyzkoušela surfovat! Paradoxně mi to na poprvé šlo docela dobře a já jsem z toho byla naprosto v úžasu, protože jsem nevěřila, že se na to budu schopná vůbec postavit! Viděla jsem zde mé první sekvoje a to je prostě něco neuvěřitelného! Ta obrovská síla a energie ahhh…

Po necelých dvou týdnech jsem se vrátila zpět do Monterey, do které jsem se zamilovala a strávila zde ještě pár dní. Poté už byl čas se pomalu a jistě přesunout zpět do LA, kde jsem už měla v plánu se přidat k mým kamarádům. A tak jsem měla velké štěstí a prostě konstalace hvězd mi přála, protože dvě češky jeli zrovna roadtrip po USA a tak jsem se s nimi mohla svést ze zhora pěkně dolů do LA! 🙂 Po cestě jsme to vzaly po slavné Pacific coast highway a nechaly se unášet nádherou, která střídala krásu.

Za tmy jsme dorazily do LA, kde jsme znovu přespaly u mých kamarádek a já jsem tento TRIP ALONE zakončila návštěvou mé kamarádky, kterou jsem potkala poprvé na Islandu a nechala jsem si udělat na památku tetování, které pro mě navždycky bude znázorňovat nekončící slunce a oceán <3

Po tomto mém úžasném dobrodružství jsem se přidala k Fífovi a jeho partě, se kterou už nějaký ten týden pobývali na předměstí LA. Pár dní jsem strávila u nich v domě, který měli přes Airbnb a pak už jsme se konečně vydali na náš očekávaný ROAD TRIP!<3