Píše se srpen 2021 a naše prázdniny jsou nabité k prasknutí, no a aby toho nebylo málo, tak jsme navázali spolupráci s polskou agenturou Polska Travel, abychom jim pomohli ukázat lidem krásy jejich země! Polsko je dosti podceňované, ale skrývá neobyčejná místa, která stojí za návštěvu. Byla neděle a my brzy ráno připravili svačinu, naskočili do auta a vydali se na 650km dlouho cestu z Lužné do Zakopane! Kam že to? No přece do Polských Tater!!

Cesta utekla jak nic a my se tak ve 14:00 ocitli kousek od centra v moc hezkém hotelu Nosalowy Dwór. Tento hotel pojme opravdu obrovskou kapacitu hostů a nám se velice líbila jeho variabilita, jelikož se zde nachází několik budov od typicky dřevěných až po ty luxusnější. Součástí hotelu byl wellness, sauny i bazén, který nám v deštivém dopoledni přišel vhod. 🙂
Ubytovali jsme se a rovnou jsme vyrazili na první výlet a to na horu Gubalowka na kterou jsme vyjeli lanovkou. Otevřel se nám dechberoucí výhled na celé Zakopané a především teda Tatry. Na vrcholku se nachází spoustu míst k občerstvení, příjemné posezení a nesmí zde chybět ani “kýčovité” stánky se spoustou věcí, které zaručeně potřebujete! 😀 My jsme tyto stánky vzali obloukem a namísto toho jsme se šli pokochat překrásným kostelíčkem, který se na hoře Gubalowka tyčí. Centrum už začínalo pomalu ožívat a tak jsme si dali kratší procházku po ulici Krupowki, kde jsme si také vychutnali luxusní večeři v malebné restauraci Gazdowo Kuznia – doporučujeme na 100%! 🙂 Unavení jsme padli do postele celkem brzy, abychom byli v síle na další den! 🙂

Pondělí jsme zahájili hotelovou snídaní a po dlouhé době jsme si zase užili pořádný komfort, jelikož náš způsob stravování je spíš nad kotlíkem někde v lese, ale není na škodu občas udělat výjimku a trochu si dopřát. 🙂 No a dnešní den byl opět ve znamení těch nejkrásnějších výhledů a tentokrát jsme vyrazili na všemi známé Morskie Oko! 🙂 Dojeli jsme na parkoviště, zaplatili vstup 6 zl. a vyrazili vzhůru! 🙂 Někde v půlce cesty k našemu cíli jsme se rozhodli zaplout do lesa a podívat se na vodopád, který jsme viděli ze silnice. Byl to ten nejlepší nápad, protože zde nebyla ani noha a my si tak mohli užít chvilku v panenské přírodě úplně sami. Voda zde byla průzračná, zářila všemi odstíny modré a zurčení vodopádu tomu všemu dodávalo tu správnou atmosféru. Okamžitě jsem vylila všechnu vodu v lahvích, kterou jsme měli, protože ta z hotelu se opravdu nedala pít (ano, jsme vodní snobové, ten kdo má Kangen ví o čem mluvím :D) a natočila jsem tu lahodnou vodu přímo z potůčku! 🙂 Byl čas do toho zase šlápnout no a tak jsme zhruba z hodinku byli na místě a otevřel se nám překrásný výhled na Morskie Oko mezi horami. Moc dokonalé říkáte si? Tak teď taky trochu reality – lidí zde bylo asi milion a to je asi to jediné co ubírá tomuto místu na jeho kráse, ALE když jste dostateční koumáci, tak stačí popojít lehce podél jezera a v zápětí se vám naskytne možnost soukromého zákoutí, kde dost pravděpodobně budete jen vy. 🙂
My jsme u vody poobědvali, udělali pár fotek a videí a vydali se kolem jezera. No a too by bylo, aby Fífa nepřišel s nějakým nápadem vyjít ještě výš… A tak jsme zhruba v půlce procházky kolem jezera vyrazili směrem nahoru po značené cestě, která vedle k dalšímu jezeru jménem Czarny Staw. Cesta byla super test fyzičky, protože vedla do strmého kopce plného kamenů (čti: rádoby schodů), ale ten výhled stál opravdu za to! 🙂 No posuďte sami…


Další geniální nápad jít až na vrcholek hory Rysy naštěstí Fífovi už vážně nevyšel, jelikož už bylo dost pozdě a my jsme potřebovali stihnout večeři. Seběhli jsme tedy zpět k jezeru Morskie Oko a rozhodli se, že využijeme povoz s koňmi, kteří zde usnadňovali cestu turistům. Musíme říct, že jsme byli mile překvapeni z toho, jak je tu o koníky hezky postaráno, protože byli opravdu ve výborné kondici. A jelikož je tu nějak moc superlativ, tak je na čase to zase něčím rozbít… 😀 Jelikož mám (Adél) celkem silnou alergii na koně a ostatní zvířata, tak půlhodinová cesta na povoze byla pro mě dosti sebevražedná. Začala jsem velice špatně dýchat, o rýmě ani o očích nemluvím… No nebudu vám lhát, byla jsem ráda, že jsem z povozu vylezla a od koníku se mohla vzdálit (pozn: To, že jezdím na koních od malička a tři vlastní koně jsem několik let měla doma vám snad ani říkat nebudu. 😀 ). Po náročném dni jsme nasedli do auta a natěšeni jsme se hnali na večeři, která teda rozhodně stála za to! Moc chválíme veganské varianty jídel a famózní chutě! 🙂
V úterý dopoledne nám počasí nepřálo a kromě toho, že teplota padla dolu asi o 15 stupňů, tak zároveň i pršelo a tak jsme se rozhodli zaplnit tento čas bazénem. Po obědě začalo svítit slunce a tak jsme vyrazili na překrásnou procházku na Rusinowa Polana, což je jeden z dalších výhledů, který za to opravdu stojí! Keříky obsypané malinami, borůvčí všude kam se podíváš, slunce na tváři, pasáček oveček se svým stádem, stoly a lavice na svačiny a kochání, no prostě idylka! 🙂 Tady jsem to zakempila já (Adél) a Fífa vyrazil ještě na Gesia Szyja, kde se mu naskytl kompletní výhled všemi směry! 🙂 Tahle procházka nezabere moc času a rozhodně za to stojí! 🙂


No a máme tu poslední den… Zabalili jsme věci, došli na snídani, vyřídili check out a vyrazili na horu Kasprowy Wierch! Pokud budete v Zakopane, tak toto je “must see”. Můžete si to vyťapkat až nahoru a nebo využít lanovku. Počasí bylo na hraně, takže věřím, že za slunečného počasí to musí být ještě o něco lepší, ale i tak jsme si to nadmíru užili, protože ten výhled na Tatry všude kolem, byl nepopsatelný! Když jsme dojížděli zpět lanovkou dolu, tak mi Fífa řekl, že viděl video, kde se podobná lanovka s lidmi utrhla a všichni umřeli, ale že mi to chtěl říct až budeme skoro dole… Je to prostě dobrák od kosti… 😀 Náš poslední polský oběd se necházel v restauraci “Karczma Brzy Mlynie” a tu tedy také doporučujeme všemi deseti! Lahodné jídlo, obrovské porce a příjemný personál.
