Bali alias ostrov bohů byl v našem hledáčku již minimálně rok, ale jelikož nám pandemie lehce překazila plány, tak jsme tento náš výlet přesunuli až na Leden 2020. Co čert nechtěl, Indonesie se těsně před našim odletem uzavřela a otevřela se až za měsíc a půl. No a aby toho nebylo málo, tak jsme odlet opět museli posunout nejprve kvůli nemocnému pejskovi a poté kvůli našemu nakažení Covidem…
Už už to vypadalo, že je vše nejhorší za námi a čeká nás už jen prosluněné a všemi milované Bali, ovšem to byla hodně naivní představa… Při příletu do indonéské Jakarty jsme museli absolvovat povinnou pětidenní karanténu v přiřazeném hotelu, kde bylo potřeba podstoupit dva PCR testy. No a přesně s prvním testem začala pořádná noční můra. Test nám totiž vyšel pozitivní a my se tak ocitli v nekonečném kolotoči a neustále jsme řešili, jak se dostat z hotelu na Bali. Po devíti dnech “věznění”, kdy nám i druhý test vyšel pozitivně, jsme narazili na pár hodných lidí, kteří rozuměli naší situaci a věděli, že nikoho vážně nakazit nemůžeme, jelikož jsme nemoc prodělali nedávno. A tak jsme s obrovskou úlevou opustili hotel a nasedli do minibusu, který nás po 44 hodinách (ano čtyřiceti čtyřech hodinách!!!!) dovezl na naše vysněné Bali!
Co vám budeme povídat, ta radost z toho, že jsme konečně na slunci, můžeme dýchat čerstvý vzduch a především jsme daleko od toho hotelového pokoje v Jakartě, byla obrovská! Džungle všude kam se podíváš, palmy tyčící se do nebe, Balijci na rýžových polích, obrovský chaos na silnici a na každém rohu oltářky a výzdoby. Bylo to až neuvěřitelné, že se to opravdu děje a že jsme konečně tady!
Na vile na nás čekali naši přátelé s malou uvítací oslavou a ten den bychom popsali asi jako jeden velký šťastný okamžik, protože přeci jen, když vás něco lehce srazí na kolena, poté si člověk mnohem víc váží těch “všedních” maličkostí… 🙂 Tímto dnem jsme započali naše tří měsíční dobrodružství po ostrově Bali, Nusa Penida a Gili.
Celý tento pobyt byl pro nás dost pracovní, jelikož jsme měli spoustu projektů, které bylo potřeba dotáhnout do konce, ale to samozřejmě neznamená, že jsme si neužívali těch krás kolem. Měsíc jsme žili kousek od centra Canggu, které se nachází na jihu. Je to dost turistické místo a najdete zde především hodně restaurací, barů, obchůdků a ty nejkrásnější západy slunce na pláži!
V půlce dubna jsme se rozhodli přesunout do větší divočiny a to do Ubudu! Ubud je zenové království, centrum jógy, spirituality, meditace, 50ti odstínů zelené a taky opic… No a k opicím vám povíme jen to, že doporučujeme se jim obloukem vyhýbat, jsou to pěkné potvory! Ale abychom jim jen nekřivdili, tak je s nimi také sranda. Ubud jsme si opravdu zamilovali, sice je to daleko od oceánu, ale vynahradí vám to dechberoucí příroda a nespočet možných výletů, které v okolí Ubudu můžete navštívit. My se snažili objet vše co šlo a za highlighty považujeme rýžové zahrady, pyramids of Chi, kde jsme absolvovali léčbu zvukem, nádherné vodopády a ještě jednu věc, ale tu vám prozradíme až na konci. 🙂 Také jsme absolvovali tradiční balijský kurz vaření a byl to teda skvělý zážitek!
Byl čas na prozkoumání okolních ostrovů a tak jsme vyrazili na Gili Trawangan, Gili Meno a Gili air a to tedy byla opravdu ta pravá exotika! Bílý písek, tyrkysový oceán, želvy a rybky všech možných barev… Ten život na těchto ostrovech je tak prostý, až to člověka fascinuje… Například namísto aut a motorek zde mají kola a koně. Lodí jsme se dostali zpět do přístavu na Bali a odsud vyrazili rovnou na další ostrov jménem Nusa Penida, která byla také moc krásná! 🙂
Po výletech nás zase čekalo pár dní práce a tak jsme spojili příjemné s užitečným a vyrazili jsme na východ Bali doslova mezi domorodce na nádherné místo Makawi Tuwa a Adél si tak mohla splnit svůj dlouholetý sen, protože toto místo je opravdu překrásné! Kromě skvělých majitelů, kteří se o nás starali jako o vlastní a připravovali nám ty nejlepší zelené palačinky, Nasi goreng (smažená rýže se zeleninou) a Mie goreng (smažené nudle se zeleninou), tak se tu také nachází klubovna, kterou založila úžasná Šárka z Čech a stará se tu o aktivity nejen pro děti, ale i pro maminky! Na jejich podporu děti i maminky vyrábějí náramky a spoustu dalších věcí, které je možné zakoupit na webu helpbysarah.org. Bylo nám potěšením vidět děti, jak jsou šikovné a jak jim různé aktivity svědčí a hlavně jsme byli obrovsky pyšní, že něco takového založila zrovna naše česká krev! 🙂
Je čas posunout se dál, protože nám již zbývá zhruba posledních 14 dní! Pár dní jsme si schovali na sever Bali, kde jsme navštívili čokoládovnu, viděli delfíny a nejintenzivnějším zážitkem byl ovšem přejezd z úplného severu více do středu přes hory, protože se stoupáním se samozřejmě začalo měnit klima a tak nás potkalo to nejhorší co mohlo… Mix deště, větru a zimy opravdu nebyl na skútru bez pláštěnky to pravé ořechové! To nejhorší teprve přišlo, protože jsme dorazili na naše ubytování, kde k naší smůle netekla teplá voda… Takže nám v určitý moment byla taková zima, která nám nebyla ani na Islandu a kdo by to byl řekl, že nám bude zima na Bali! 😀
Finální destinací byl opět Ubud, který jsme si vážně zamilovali! Došli jsme si tedy na tradiční trhy, nakoupili dárky pro rodinu a přátele a náš finální den se již blížil, to mimo jiné také znamenalo absolvování PCR testů, z čehož jsme měli upřímně velký respekt vzhledem k předchozí zkušenosti! Naštěstí ale vše dopadlo dobře a my jsme byli takzvaně “ready to go”. No a kde je to slibované překvapení, které jsme zmiňovali výše? V den našeho odletu mě Fífa naložil na motorku a vezl do neznáma. Nechtěl mi říct kam jedeme a tak jsem do poslední chvíle opravdu nic netušila… No a to překvapení bylo naprosto úchvatné rozloučení s Bali, protože mě Fífa vzal za sloníkama! Byl to nádherný park plný zachráněných slonů ze Sumatry! Kromě velkých slonů zde měli i malé roční miminko jménem Krishna, u kterého jsem chvilku přemýšlela, jak bych ho mohla narvat do příručního zavazadla! 😀 Po tomto nádherném zážitku jsme vyrazili směr letiště a tím skončilo naše dobrodružství na Bali…. 🙂
